SA 58

do sucha vytřou čistým hadrem a nakonzervují se vazelínou P. Též se přezkouší, zda po čištění nerozebraného spušťadla je poloha součástek spušťadla správná, zvláště ramen péra spušťadla. Součástky silně znečištěné spalnými produkty prachu lze ponořit do čisticího roztoku nejvýše na dobu půl hodiny (delší doba není účelná); zbytky čisticího roztoku je nutno však pečlivě odstranit. Ponechat ve vývrtu hlavně čisticí zbrojní olej nebo jeho emulzi je zakázáno.

e) Dřevěné součásti samopalu, tj. pažba, pažbička a předpažbí, se otřou mastným hadrem a poté se do sucha vytřou čistým suchým hadrem; občas se napouštějí dřevitým (lněným) olejem.

f) Lakované části samopalu, jako jsou vnější povrch hlavně, pouzdra závěru, lučík, víko vratného ústrojí a botka, se nekonzervují; otírají se promaštěným hadrem a potom se otřou čistým suchým hadrem. Po nakonzervování voják samopal složí a předloží veliteli družstva; ten zkontroluje správnost složení a nakonzervování a přezkouší jeho činnost. Jestliže při skládání samopalu byl někde konzervační materiál setřen, je třeba vrstvu konzervačního materiálu obnovit.

177. Byl-li samopal v boji zasažen některou bojovou chemickou látkou, je voják povinen nasadit své ochranné prostředky (ochrannou masku, pláštěnku a rukavice). Pak teprve, a to vždy jen na rozkaz velitele, provede částečné odmoření zbraně tím způsobem, že hadry, gázou nebo koudelí odstraní kapky otravné látky s povrchu součástek, jichž se může nebo musí dotýkat při střelbě a přenášení samopalu.

Když je to možné, použije voják odmořovacího prostředku, obsaženého v individuálním protichemickém balíčku, tím způsobem, že na potřísněná místa po důkladném odsátí kapiček otravné látky nanáší hadříkem (gázou nebo koudelí) kašičku připravenou z práškovitého odmořovacího prostředku. Přitom nutno dbát, aby se odmořovací látkou natíralo jen zasažené místo a nikoli celá plocha součástky.

V obou případech se musí provést úplné odmoření zbraně na místě speciální očisty ihned, jak je k tomu příhodná doba.